Hazmuka.com 

VZDÁLENOSTI A VYÚSTĚNÍ VZT

VYÚSTĚNÍ VZDUCHOTECHNICKÉHO POTRUBÍ DLE VYHLÁŠKY 268/2009 § 37
Vzduchotechnická zařízení

(2) Výfuk odpadního vzduchu musí být proveden a umístěn podle normových hodnot tak, aby neobtěžoval a neohrožoval okolí. Výdechy odpadního vzduchu musí být vzdáleny nejméně 1,5 m od nasávacích otvorů venkovního vzduchu, východů z chráněných únikových cest, otvorů pro přirozené větrání chráněných, popřípadě částečně chráněných únikových cest a 3 m od nasávacích a výfukových otvorů sloužících nucenému větrání chráněných únikových cest.

VYÚSTĚNÍ VZDUCHOTECHNICKÉHO POTRUBÍ DLE POŽÁRNÍ NORMY ČSN 73 0872 (4.3)
Vyústění vzduchotechnického potrubí

4.3.1 Vyútění vzduchotechnického potrubí vně objektu se musí uspořádat a umístit tak, aby jím nemohl být přenesen oheň nebo kouř do požárních úseků téož objektu nebo di jiných objektů.

4.3.2 Otvory pro výfuk vzduchu musí být:
a) nejméně 1,5m od
    1) východů z únikových cest na volné prostranství
    2) Otvorů pro přirozené větrání chráněných či částečně únikových cest
    3) Nasávacích otvorů vzduchotechnického zařízení

b) nejméně 3m od otvorů pro nasávání vzduchu pro umělé větrání chráněných úunikových cest
    Uvedené vzdálenosti se měří mezi nejbližšími okraji posuzovaných otvorů

4.3.3 Otvory pro sání vzduchu musí být:
a) Vzdáleny vodorovně alespoň 1,5m a svisle alespoň 3m od požárně otevřených ploch obvodových stěn;
b) Potrubím vyvedeny alespoň 1m nad rovinu střešního pláště, pokud střešní plášť je schopenšířit požár (ponámka u 4.1.6 - viz norma )

Otvory pro sání vzduchu nesmí být umístěny nad střešním pláštěm, který je požárně otevřenou plochou

4.3.4 Otvory pro sání, popř. výfuk vzduchu podokenních klimatizačních jednotek se pro tyto případy neposuzují jako vyústky vzduchotechnického zařízení.

4.3.5 Úpravy podle 4.3.2 a 4.3.3 nemusí být dodrženy, pokud vzduchotechnické zařízení se samočinně vypne při výskytu zplodin hoření v jeho potrubí nebo impulsem z ústředny elektrické požární signalizace apod.
VYÚSTĚNÍ VZDUCHOTECHNICKÉHO POTRUBÍ DLE POŽÁRNÍ NORMY ČSN 73 0872 (13):
Odsávání hořlavých aerosolů, plynů, par a prachů

a) nejméně 1,5m od
    1) východů z únikových cest na volné prostranství
    2) Otvorů pro přirozené větrání chráněných či částečně únikových cest
    3) Nasávacích otvorů vzduchotechnického zařízení
    4) Stavebních konstrukcí z hořlavých hmot
    5) Požárně otevřených ploch (okenm světlíků apod.)

b) nejméně 3m od otvorů pro nasávání vzduchu pro umělé větrání chráněných únikových cest
c) nejméně 5m od vyústění komínů a jiných odvodů spalin

Uvedené vzdálenosti se měří mezi nejbližšími okraji posuzovaných otvorů, popř. konstrukcí

VZDÁLENOST NASÁVÁNÍ ČERSTVÉHO VZDUCHU PRO NUCENÉ VĚTRÁNÍ CHÚC DLE NORMY ČSN 73 0802 - ZMĚNA 3
9.4.9 Nasávací zařízení nuceného větrání chráněných únikových cest (všech typů), jakož i větrací otvory a větrací průduchy se mají umístit tak, aby se zabránilo nasávání zplodin hoření. Odtok vzduchu z těchto zařízení musí vyústit vně objektu.

Do revize ČSN 73 0872 jsou stanoveny tyto zásady (zpřísnění vůči stávající ČSN 73 0872) pro umístění nasávacích otvorů pro nucené větrání chráněných únikových cest (všech typů):

   a) Při nasávání z fasády je požadováno, aby otvory ze kterých může při požáru unikat kouř (např. požárně otevřené plochy), byly vzdáleny od nasávacího otvoru minimálně 3,0 m (vzdálenost nejbližších bodů otvorů). Pokud jsou však takovéto otvory výškově umístěny pod nasávacím otvorem (rozhodující je výška nejnižšího místa každého z otvorů), přičítá se k minimálnímu požadavku 3,0 m vodorovná vzdálenost odpovídající alespoň rozdílu výšek nejnižších míst obou otvorů (odpovídá úhlu 45°). Tato vodorovná vzdálenost nemusí být větší než 10 metrů. Pod nasávacím otvorem a v ploše fasády vymezené vzdáleností podle tohoto odstavce nesmí být požárně otevřené plochy umístěny (viz obrázek 9).

   b) V případě nasávání nad střešním pláštěm

   b1) nesmí být střešní plášť požárně otevřenou plochou

   b2) musí skladba střešního pláště vyhovovat klasifikaci B ROOF (t3)

   b3) musí být nasávání umístěno minimálně 3,0 m od obvodové stěny objektu

   b4) pod nasávacím místem (pod ukončením nasávacího potrubí) musí být povrch střešního pláště z nehořlavých materiálů (např. betonová dlažba na terčích, zásyp kačírkem apod.) a to do vzdálenosti 3,0 m od vlastního nasávacího místa (od ukončení potrubí)

   b5) nasávací místo (ani nechráněné potrubí ani vlastní zařízení – ventilátor) nesmí být v požárně nebezpečném prostoru jiné technologie na střeše (např. náhradní zdroj elektrické energie), přičemž minimální vzdálenost ventilátoru či místa nasávání od jiné technologie musí být alespoň 3,0 m.

POZNÁMKA Tento článek je doplněním ČSN 73 0872 stanovuje zásady, jak minimalizovat nebezpečí nasávání kouře pro nucené větrání chráněných únikových cest. Vhodné je navrhnout i směrovou orientaci nasávání.

POŽADAVKY NA UMÍSTĚNÍ VENKOVNÍCH PRVKŮ VZDUCHOTECHNIKY DLE NORMY ČSN EN 13779: Větrání nebytových budov - Základní požadavky na větrací a klimatizační systémy !!! NORMA ZRUŠENA A NAHRAZENA ČSN EN 16798-3 = NEPLATNÉ!!!

A.2.2 Umístění nasávacích otvorů
V následujících doporučeních jsou uvedena důležitá hlediska, která jsou závislá na místních klimatických podmínkách.
- Nasávací otvory musí být minimálně 8m horizontálně vzdáleny od sběrného místa odpadků, frekventovaného parkoviště pro více než 3 vozy, průjezdů, nákladové zóny, větracích otvorů klimatizace, komínových hlavic a podobných zdrojů znečištění.
- Zvláštní pozornost musí být věnována umístění a tvaru otvorů v blízkosti odpařových zařízení chladících systémů, za účelem minimalizace rizika šíření nečistot do přiváděného vzduchu. Žádný nasávací otvor nesmí být umístěn v hlavním směru větru od odpařovaných zařízeních pro chlazení.
- Nasávací otvory nelze umístit na fasádu směrem do rušné ulice. Kde není možnost jiného řešení, nasávací otvor musí být umístěný co nejvýše.
- Žádný nasávací otvor nesmí být umístěn v místech, kde by mohlo dojík k přisávání odpadního vzduchunebo k průniků jiných emisí nebo zápachu (viz také A.2.4.)
- Žádný nasávací otvor nesmí být umístěn nad zemí. Například se doporučuje vzdálenost spodní hrany nasávacího otvoru od země rovná minimálně 1,5 násobku maximální očekávané výšky sněhové pokrývky.
- Je li kvalita vzduchu na střeše nebo na obou stranách objektů stejná, doporučuje se umístění nasávacích otvorů na návětrné stěně.
- nasávací otvory na nestíněných místech, střechách , stěnách je třeba chránit před slunečním zářením tak, aby v lením období nedocházelo k nadměrnému zařízení nasávaného vzduchu.
- Nechráněný nasávací otvor, kde hrozí průnik jakkékoliv formy vlhkosti (sníh, déšť, mlha) nebo prachu (včetně listí) musí být dimenzován na maximální rychlost proudění vzduchu 2m.s-1 (viz také EN 13030)
- Výška spodní hrany nasávacího otvoru nad střechou nebo plošinou musí být rovna nejméně 1,5 násobku maximální výšky roční sněhové pokrývky. tato výška může být nižší, pokud je utváření sněhové pokrývky nějkaým způsobem zamezeno, např. krytem proti sněhu.

A.2.3 Umístění výfukových otvorů
Výfuk odpadního vzduchu třídy EHA 1 a EHA 2 do venkovního prostředí lze provést na fasádě za následujících podmínek:
- Vzdálenost výfuku je minimálně 8 m od nejbližší budovy
- Vzdálenost výfuku je minimálně 2 m od nasávacího otvoru, je-li umístěn na stejné stěně. Pokud možno, nasávací otvor by měl být umístěn níže než výfuk -viz.také A.2.4.
- Průtok vyfukovaného vzduchu nesmí překročit 0,5 m3.s-1
- rychlost ve výfukovaném otvoru je minimálně 5 m.s-1
Ve všech dalších případech musí být výfuk vzduchu umístěn na střeše. Je pravidlem, že se odpadní vzduch odvádí nad nejvyšší část střechy budovy a vyfukuje směrem vzhůru. Výška spodní hrany výfukového otvoru nad střechou nebo plošinou musí být rovna minimálně 1,5 násobku maximální výšky roční sněhové pokrývky. Tato výška může být nižší, pokud je utváření sněhové pokrývky nějakým způsobem zamezeno, např. sněhovýcm krytem. Ekolologické nebo hygienické zřetele mohou vést ke zvýšení polohy v souvislosti s rychlostí výfuku.

A.2.4 Vzdálenost mezi nasávacími a výfukovými otvory

Doporučená minima jsou uvedena v tabulce A.2. a obrázku A.1.

Tabulka A.2 se vztahuje zejména na decentralizované systémy, kde je průtok vzduchu obvykle menší než 0,5 m3·s–1. Případně lze vyobrazení A.1 také využít pro rychlé stanovení minimální vzdálenosti pro časté umístění výfuku a nasávacího otvoru na střeše budov. Tento graf lze aplikovat zejména na centralizované systémy s relativně vysokými průtoky (>0,5 m3·s–1).

Doporučená minimální vzdálenost je závislá na třídě vyfukovaného vzduchu a také na průtoku, obzvláště u kategorie EHA 4. Hodnoty uvedené ve vyobrazení A.1 jsou platné pro výfuky s rychlostí proudění do 6 m·s–1; při vyšších rychlostech může být vzdálenost kratší. U výškových budov by měly být výfuky umístěny tak, aby byl minimalizován účinek větru a vztlaku.

Minimální doporučené vzdálenosti výfuku a nasávacího otvoru lze odvodit pomocí zřeďovacího faktoru f:



Pro situace s výfukem odpadního vzduchu nebo spalin z relativně čistých spalovacích zařízení (kotlů) platí maximální zřeďovací faktor f = 0,01, ale koeficienty C1, C2 pro výfuky spalin od plynových kotlů (EHA 3) jsou odlišné než v případě výfuků odpadního vzduchu při větrání (EHA 1 +2). Faktor f = 0,0015 platí pro výfuky z jiných spalovacích procesů (nafty, tuhých paliv, atd., EHA 4) a jsou zde i jiné koeficienty C1, C2. Tabulka A.2 uvádí přehled rovnic A (pro EHA 1 +2), B (EHA 3) a C (EHA 4) pro stanovení minimálních vzdáleností mezi nasávacím a výfukovým otvorem s využitím zřeďovacích faktorů a koeficientů C1 a C2 pro různé situace. Tabulka A.2 se využívá také ke stanovení vzdáleností mezi výfukovým otvorem jednotky pro jednu místnost a nasávacím otvorem jednotky pro jinou místnost.

Tabulka A.2 - minimální vzdálenost mzi nasávacími a výfukovými otvory


Jsem:
Ing. Jakub Hažmuka
Hazmuka@outlook.com

 
 
Dálě vytvářím:
Návrhové pomůcky pro projektanty
Web věnovaný pouze Průkazům